Jak dlouhý by měl být článek pro SEO

Existuje ideální počet slov pro SEO?

Univerzální minimum ani optimum neexistuje. Google v doporučeních pro užitečný obsah výslovně odmítá představu, že má preferovaný počet slov. Jeho základní příručka SEO také uvádí, že samotná délka obsahu není rozhodující pro hodnocení ve vyhledávání.

Z toho plyne praktická rada: neprodlužujte hotovou odpověď jen proto, že doporučení ze SEO nástroje ukazuje vyšší číslo. Stejně tak nezkracujte vysvětlení, bez kterého čtenář udělá chybu. Oba zásahy mohou zhoršit použitelnost článku, přestože výsledný počet slov bude vypadat lépe v tabulce.

Delší článek může pokrývat více souvisejících otázek. To však ještě neznamená, že na všechny patří odpověď na stejné stránce. Čtenář, který potřebuje najít jednu nabídku ve Wordu, nepotřebuje nejdřív dějiny textových editorů.

Jak určit rozsah ještě před psaním?

Začněte jednou větou: „Po přečtení tohoto článku čtenář dokáže…“ Dokončete ji konkrétním výsledkem. „Pochopit Excel“ je příliš široké. „Odstranit českou diakritiku z celého sloupce a uložit upravená data“ už umožňuje rozhodnout, co do návodu patří.

Potom postupujte takto:

1. Vymezte výchozí situaci. Co má čtenář před sebou a co už umí? U návodu může mít otevřený sešit, ale nemusí vědět, jak zkopírovat vzorec do více řádků. To ovlivní potřebnou podrobnost.
2. Sepište cestu k výsledku. Zahrňte přípravu, jednotlivé kroky a kontrolu. Každá položka osnovy musí mít funkci: vysvětlit rozhodnutí, umožnit akci nebo zabránit konkrétní chybě.
3. Přidejte příklad tam, kde se dá postup vyložit různě. U vzorce ukažte vstupní buňku i očekávaný výstup. U volby mezi možnostmi popište situaci, ve které dává jedna z nich smysl.
4. Oddělte odbočky. Alternativní metodu zařaďte, pokud řeší skutečné omezení hlavního postupu. Vzdálenější téma vyřešte odkazem nebo samostatným článkem.
5. Odhadněte místo pro jednotlivé části. Krátká definice potřebuje odstavec; postup seznam kroků; porovnání několika možností tabulku s vysvětlením. Součet je pracovní rozsah pro autora, který se může po napsání změnit.

Takto vzniklé zadání se dá kontrolovat. U každé sekce poznáte, proč v článku je a co musí obsahovat. Samotné „napište 1 500 slov o Excelu“ tuto kontrolu neumožní.

Příklad: jak naplánovat rozsah dvou článků Websia

Vezměme dva konkrétní články na Websiu: Jak změnit velká písmena na malá ve Wordu a Jak odstranit diakritiku v Excelu. Na jejich tématech si ukážeme, jak lze před psaním odhadnout potřebný rozsah. V prvním návodu čtenář používá hotový příkaz, ve druhém musí také pracovat se vzorcem a uložit jeho výsledky.

Tabulka ukazuje příklad rozdělení slov mezi části těchto dvou návodů. Čísla jsou orientační návrh pro plánování, ne skutečně naměřené délky odkazovaných článků ani doporučení Googlu. Při psaní lze rozsah upravit podle toho, kolik vysvětlení jednotlivé kroky potřebují.

U Wordu má být čtenář schopen označit text, použít odpovídající příkaz a zkontrolovat výsledek. Prostor navíc potřebuje hlavně rozlišení skutečné změny znaků od pouhého vzhledu písma a případné rozdíly mezi verzemi.

U Excelu musí návod pokrýt také práci s původním a pomocným sloupcem, použití vzorce na všechny řádky a uložení výsledků jako hodnot. Vynechání posledního kroku by sice článek zkrátilo, ale čtenář by mohl přijít o výsledek při odstranění původních dat.

Do takového rozpočtu není nutné započítávat kód a citační seznam. Důležité je předem říct, co se měří, aby autor a editor porovnávali totéž. U objednávky v normostranách použijte počet znaků včetně mezer dělený 1 800; mezi normostranami a slovy není pevný převod.

Co se vyplatí zjistit z konkurenčních článků?

Projděte několik výsledků na cílový dotaz a sledujte, jakou potřebu řeší. Jsou to návody, srovnání, definice, produktové stránky, nebo nástroje? Pokud převládají kalkulačky, může čtenář chtít hlavně výpočet. Dlouhý výklad mu ho nenahradí.

U srovnatelných článků si poznamenejte tři věci: jak rychle odpoví, které kroky pokrývají a kde by se začátečník zasekl. Hledejte konkrétní příležitost ke zlepšení, například chybějící český název funkce, nejasné omezení verze nebo postup bez výsledku, se kterým se dá porovnat vlastní pokus.

Průměrnou délku konkurence nepřebírejte jako zadání. Počet slov neřekne, zda článek odpovídá na stejnou otázku, obsahuje opakování nebo část vysvětlení řeší obrázkem. Ani souběh dlouhých textů a dobrých pozic sám o sobě neprokazuje, že pozice způsobila délka.

Před rozšířením osnovy se proto ptejte: „Pomůže tahle část člověku dokončit jeho úkol?“ Pouhá přítomnost kapitoly u konkurence není dostatečný důvod ji převzít.

Kdy článek doplnit a kdy škrtat?

Doplňte ho tam, kde čtenář musí domýšlet krok, hledat vysvětlení pojmu nebo věřit tvrzení bez podkladu. Škrtejte tam, kde odstavec pouze ohlašuje téma, opakuje už řečenou odpověď nebo odvádí od zadání.

Doplnění chybějícího kroku

Příliš stručná instrukce zní: „Zkopírujte vzorec do celého sloupce a původní data smažte.“ Čtenář může odstranit buňky, na kterých vzorec stále závisí.

Úplná verze vysvětlí i přechod od vzorce k samostatným datům: „Po vyplnění vzorce označte výsledky a zkopírujte je. Vložte je zpět do stejné vybrané oblasti jako hodnoty, aby už nezávisely na původním sloupci. Zkontrolujte několik řádků a původní data odstraňte až po ověření výsledku.“

Nová slova tu řeší konkrétní chybu. Pokud už je stejný krok srozumitelně uveden o odstavec výš, další opakování by nepomohlo.

Odstranění úvodu bez informace

Větu „Správná práce s textem je důležitou součástí efektivního využívání kancelářských programů a může vám ušetřit mnoho času“ lze z návodu na změnu písmen odstranit celou. Nepomáhá příkaz najít ani použít.

Článek může začít rovnou akcí: „Označte text, u kterého chcete změnit velikost písmen.“ Pokud taková úprava zkrátí článek pod původní rozpočet, není potřeba ušetřená slova nahradit jiným úvodem.

Přesunutí odbočky

Obsáhlé vysvětlování českých pravidel velkých písmen by jednoduchý softwarový návod zatížilo. Přímo u převodu stačí upozornit, že automatická změna neopraví vlastní jména a zkratky. Samostatný jazykový rozbor patří do jiného textu, pokud pro něj máte podklady a vlastní čtenářský záměr.

Jak poznat, že je rozsah hotový?

Přečtěte článek jako člověk, který téma nezná. Ještě lépe ho dejte někomu, kdo podle něj zkusí úkol provést. Zaznamenejte místo, kde se zastaví, a chybějící informaci doplňte právě tam. Neschovávejte ji až do FAQ na konci stránky.

Před odevzdáním zkontrolujte:

• Je odpověď na hlavní dotaz dostupná hned na začátku?
• Lze dokončit popsaný úkol bez domýšlení kroků?
• Mají důležitá tvrzení podklad a příklady jasný výsledek?
• Přidává každá sekce informaci, kterou čtenář k tématu potřebuje?
• Neopakují úvod, závěr a FAQ tutéž odpověď?

Až potom použijte počítadlo slov a znaků nebo statistiku ve Wordu ke kontrole domluveného rozsahu. Počítadlo vám ukáže délku. O tom, zda je článek hotový, rozhodne úplnost a srozumitelnost odpovědi.