Co je DNS a jak funguje převod domény na IP adresu?

Co znamená DNS a k čemu slouží?

Do prohlížeče napíšete název webu. Prohlížeč ale potřebuje zjistit adresu serveru, ke kterému se má připojit. Tu získá přes DNS, z anglického Domain Name System neboli systém doménových jmen.

Díky tomu může web změnit server a návštěvníci dál používají stejný název. Správce upraví adresu v DNS; nikdo si nemusí ukládat nový odkaz.

DNS pomáhá i s poštou. Pro adresu webu slouží záznamy A a AAAA, pro doručování e-mailu MX. Když web funguje, ale zprávy nechodí, nemusí být DNS v pořádku celé. Vyplatí se zkontrolovat právě záznamy příslušné služby.

Co se stane po zadání adresy webu?

Představte si otevření www.example.com. Pokud zařízení už nemá adresu uloženou, získá ji takto:

1. Požádá DNS resolver o adresu. Resolver je server, který vyhledává odpovědi za vaše zařízení. Můžete používat resolver od poskytovatele internetu, firmy nebo veřejné služby.
2. Resolver najde servery dané domény. Pokud nemá nic uložené, začne u kořenových serverů. Ty ho nasměrují k serverům koncovky .com a odtud se dostane k doméně example.com.
3. Získá její DNS záznam. Odpoví mu autoritativní server, tedy server s údaji zveřejněnými správcem domény. Pokud záznam odkazuje na jiné jméno přes CNAME, resolver pokračuje u něj.
4. Prohlížeč se spojí s webovým serverem. Má adresu, a může tedy začít načítat web. U HTTPS navazuje zabezpečené spojení pomocí TLS.

DNS tedy neposílá samotnou stránku. Jen pomůže najít její adresu. A protože si resolvery odpovědi ukládají, nemusí celou cestu opakovat při každém otevření webu.

Jaký je rozdíl mezi resolverem a autoritativním serverem?

Rozdíl poznáte při dvou běžných změnách: nastavení DNS v notebooku ovlivňuje vaše dotazy, úprava DNS domény ovlivňuje její návštěvníky.

Když na notebooku přepnete DNS například na Google Public DNS, vybíráte jiný resolver. Ten pro vás hledá adresy webů. Váš vlastní web ani e-mail se tím nikam nepřesune.

Když připojujete doménu k novému hostingu, upravujete její záznamy u poskytovatele autoritativního DNS. Může to být registrátor, hosting nebo samostatná DNS služba. Rozhodují aktivní nameservery domény: pokud vedou k jiné firmě, změny v editoru registrátora nemusí mít žádný účinek.

DNS tak nemá jeden centrální seznam všech webů. Správa je rozdělená mezi servery jednotlivých domén. Resolver se k potřebným údajům dostane postupně.

Proč změna DNS není všude vidět okamžitě?

Přesunete web na nový server. Vám už se otevře nová verze, kolegovi ještě stará. Jeho resolver může stále používat dříve uloženou odpověď z cache, tedy mezipaměti.

Dobu běžného uchování určuje TTL v sekundách. Pokud si resolver v 10:00 uložil starou adresu s TTL 3 600, může ji používat přibližně do 11:00. Změna domény v 10:10 na tom nic nemění. Ani současné snížení TTL nezkrátí platnost odpovědi, kterou už má uloženou.

Proto se při plánovaném přesunu vyplatí snížit TTL předem. Kratší TTL se musí nejprve dostat k resolverům, teprve potom pomůže urychlit změnu adresy.

Podobně může chvíli trvat zpřístupnění nové subdomény. Resolver si totiž dokáže uložit i odpověď, že jméno neexistuje. Pokud se na něj ptal před vytvořením, může tuto odpověď ještě vracet.

Jak ověřit DNS vlastní domény?

Začněte názvem, který nefunguje. example.com a www.example.com jsou dvě různá jména; správná odpověď pro jedno nepotvrzuje stav druhého.

V DNS výpisu pak porovnejte A a AAAA s adresami od hostingu. Pokud řešíte doručování pošty, podívejte se na MX. TTL napoví, jak dlouho se může odpověď běžně uchovávat.

Online výpis ukazuje odpověď použitého veřejného resolveru. Nevidí cache vašeho telefonu a sám může krátce vracet uložený výsledek. Hned po změně proto může pomoci srovnání z jiné sítě; jediný výsledek nepopisuje stav všude.

Pokud DNS vrací správnou adresu, ale web se přesto neotevře, pokračujte u hostingu. Server může být nedostupný, nemusí mít doménu přidanou nebo má problém s HTTPS certifikátem. Další přepisování správného DNS záznamu takovou závadu nevyřeší.

Často kladené otázky