Analýza klíčových slov: co mě naučilo 10 let SEO

Co mě deset let SEO naučilo?

Moje začátky v SEO byly docela konkrétní: granule pro psy, GPS obojky a akvária. Stavěl jsem weby, které lidem pomáhaly vybrat chovatelské potřeby, a z doporučených nákupů dostával provize. Na affiliate SEO jsem postupně vybudoval weby s miliony návštěv a příjmy v milionech.

Už v devatenácti mě online podnikání živilo (v době psaní článku mám 28 let). Chtěl jsem mít příjem, který nebude stát jen na tom, kolik hodin zrovna odpracuji, a svobodu rozhodovat, odkud pracuji. O téhle cestě píšu podrobněji v článku o vlastním online podnikání.

Affiliate vás nutí přemýšlet i nad tím, co se stane po přečtení článku. Člověk přijde z Googlu, něco se dozví, možná si vybere produkt. Když vyberete téma, které s nákupem nijak nesouvisí, můžete mít hezkou návštěvnost a na provizích skoro nic. Právě proto začínám u toho, koho chci na web přivést.

Za těch deset let se mi osvědčilo SEO zbytečně nekomplikovat. Nejdřív se snažím pochopit, co lidé hledají a s čím jim můžu pomoct. Pak se podívám, jaké odpovědi už mají k dispozici a co v nich chybí. Dost práce se dá udělat selským rozumem, když svému tématu rozumíte. Hledanost a data o konkurenci mi pomáhají rozhodnout, kterým nápadům stojí za to věnovat čas. I rozsáhlá analýza má nakonec vést k tomu, že víte, co na webu udělat a proč.

Jaký návštěvník má pro váš web hodnotu?

Představte si právní kancelář zaměřenou na ochranné známky a patenty. Potřebuje lidi, kteří si chtějí něco nechat zaregistrovat nebo řeší problém, se kterým jim právník pomůže. To je poměrně jasné zadání ještě předtím, než otevřete jakýkoli SEO nástroj.

Začal bych dotazy jako „registrace ochranné známky“, „právník ochranné známky“ nebo „podání přihlášky patentu“. Ne u všech bude člověk hledat zastupování, někdo si chce jen přečíst postup. Ale už se pohybujeme blízko toho, za co kancelář dostává zaplaceno.

V SEO se těm obchodně důležitým dotazům říká money keywords. Vyplatí se nejdřív najít témata, která mají nejblíž k tomu, za co vám zákazník zaplatí. U téhle kanceláře jich může být jen pár. Kolem nich bych pak rozvíjel další otázky: cenu, délku řízení, kontrolu názvu. Třeba tak, jak to dělá průvodce ochrannou známkou a její registrací.

U e-shopu hledáte cestu k objednávce, u softwaru třeba k vyzkoušení aplikace. Magazínu mohou dávat smysl i témata, ke kterým se čtenáři pravidelně vracejí. Důležité je mít jasno, proč o návštěvníka stojíte. Jinak se snadno necháte zlákat velkým číslem vedle slova, které vašemu podnikání moc nepomůže.

Kde získat další klíčová slova?

Zákazník často pojmenuje věc jinak než vy. Vy řeknete „ochranná známka“, on napíše „registrace obchodní značky“. Proto mají cenu i obyčejné e-maily a otázky před objednávkou. Ukazují, jak lidé o problému mluví, dokud ještě neznají oborový slovník.

Pak přijde na řadu našeptávač. Do Googlu zadáte základ a postupně ho rozvíjíte: „ochranná známka a“, „ochranná známka b“ a tak dál. Je to jednoduché, jen se u ručního kopírování brzy začne ztrácet čas. Nástroj Websio tyhle kombinace projde za vás.

Jak použít nástroj Websio

1. Nastavte jazyk a zemi. Pro český web češtinu a Českou republiku.
2. Vyberte pozici písmen a zadejte základ. Začněte doplňováním na konci. Zkusit můžete i písmena před výrazem nebo mezi jeho dvěma částmi.
3. Spusťte získání návrhů. Podle tématu dostanete různě dlouhý seznam.
4. Odstraňte duplicity a vyberte, co se hodí. Pryč s jiným významem slova, nesouvisejícími městy a tématy, ke kterým nemáte co říct.
5. Výběr zkopírujte nebo exportujte do CSV. Nástroj sbírá návrhy; hledanost ověříte až v dalším kroku.

Tady bych se ale na chvíli zastavil. V našeptávači se občas objeví česká fráze, která zní jako podivný překlad z angličtiny. To, že vám ji Google nabídl, ještě není důvod kvůli ní psát článek. Návrhy ovlivňuje jazyk, lokalita i trendy a samy o sobě neříkají, kolik lidí je v Česku hledá. Nejdřív si ověřte, že za tou formulací je skutečná poptávka.

Pokud už máte web s návštěvností, otevřete také Search Console. Najdete tam dotazy, na které se vaše stránky zobrazují. Můžete si všimnout otázky, kterou v článku sotva zmiňujete, přestože právě s ní na něj lidé přicházejí. Takové téma stojí za bližší prozkoumání.

Jak ověřit hledanost a neplýtvat limitem nástroje?

Na hledanost doporučuji KWFinder. A tady je drobnost, kvůli které má předchozí sběr smysl: slova do něj importujte najednou, místo abyste je zadávali po jednom.

Mangools u tarifu Basic uvádí až 200 slov v jednom importu a celá dávka se počítá jako jeden keyword lookup, tedy jeden dotaz do limitu. Nasbíráte návrhy, pročistíte je a jedním importem prověříte celý seznam. Když máte omezený počet dotazů, je to docela příjemná úspora. Konkrétní limity si zkontrolujte podle svého tarifu.

Nastavte si také správnou lokalitu a prohlédněte vývoj hledanosti během roku. Průměr sám neukáže, jestli lidé téma hledají průběžně, nebo hlavně před Vánoci. U sezónního tématu to ovlivní i to, kdy má smysl obsah připravit.

S čísly bych zacházel střízlivě. Když nástroj ukazuje nulu, nechci hned vyhodit téma, na které se zákazníci opakovaně ptají. Podívám se na příbuzné dotazy a případně vlastní data. U malých témat nemusí odhad zachytit všechno.

Co se z hledanosti nedozvíte

Tisíc hledání měsíčně není tisíc návštěv vašeho webu. Něco získá konkurence, něco reklamy a část lidí dostane odpověď rovnou v Googlu. Pozor také na sčítání podobných frází: nástroj může jejich hledanost slučovat.

Ještě jedna záludnost: „Konkurence“ v Google Keyword Planneru znamená konkurenci inzerentů. Neříká, jak těžké bude dostat se nahoru bez reklamy. Ani skóre SEO obtížnosti v jiném nástroji bych nebral jako konečný verdikt. Než téma vyberete, otevřete si výsledky.

Co člověk skutečně chce najít?

U volné domény je to krásně vidět. Člověk chce napsat název a zjistit, jestli si ho může koupit. Můžete mu připravit sebelepší článek o doménách, ale stejně bude potřebovat políčko, do kterého ten název zadá. Proto je odpovědí nástroj na ověření domény.

U „knih o lásce“ už to tak jednoznačné není. Někdo chce doporučení, někdo rovnou nabídku knihkupectví. Redakční výběr může fungovat, stejně jako kategorie e-shopu. Záleží, jakou potřebu pokrýváte a co Google na daný dotaz ukazuje.

Než začnete psát, podívejte se, jaký typ stránek ve výsledcích převažuje. Obchody? Návody? Nástroje? Mapy a místní firmy? V SEO se tomu říká search intent, ale v zásadě se jen snažíte pochopit, s čím člověk do Googlu přišel.

U právní kanceláře bude „jak registrovat ochrannou známku“ dobrý námět na postup. „Právník na ochranné známky“ už spíš potřebuje stránku služby, zkušenosti konkrétního člověka a kontakt. Téma je podobné, očekávaná odpověď jiná. U smíšených výsledků máte víc možností, ale pořád potřebujete vědět, kterou potřebu vaše stránka vyřeší.

Kde najít téma, na které dokážete odpovědět lépe?

Nejvíc mě zajímají dotazy, které mají poptávku, ale člověk se ve výsledcích pořádně nedobere odpovědi. Někdo tomu říká underserved téma. Pro mě je důležité, že při procházení výsledků vidím konkrétní věc, kterou bych mohl udělat líp.

Představte si, že hledáte cenu nějakého úkonu. První článek říká „záleží na situaci“, druhý totéž a třetí vás rovnou pošle do kontaktního formuláře. Přitom by šlo vysvětlit, z čeho se cena skládá, a ukázat několik příkladů. Taková mezera mi při výběru tématu řekne víc než samotné skóre obtížnosti.

Podobně může chybět český postup, aktuální ukázka nebo nástroj, který část práce udělá za návštěvníka. Nemusíte vždy vymyslet něco převratného. Někdy stačí dotáhnout odpověď tam, kde ostatní skončili u obecné rady.

Pokud ale ve výsledcích vidím zavedené specializované weby a jejich obsah problém řeší dobře, hledal bych užší téma. Napsat delší verzi téhož pro mě není moc přesvědčivý plán.

Komu už téma přivádí návštěvnost a můžete mu konkurovat?

U vybraných slov si projdu první výsledky vyhledávání. Zajímá mě, jestli se mezi nimi prosadil i web podobný tomu mému. Když například provozuji menší e-shop, článek na blogu srovnatelného obchodu mi řekne víc o mých šancích než článek Alzy. Ta má za sebou silnou značku a zavedený web, takže její návštěvnost nemůžu brát jako měřítko toho, co stejné téma přinese mně. Hledám proto i další e-shopy, jejich blogy nebo nezávislé magazíny. Pokud se daří někomu s podobným zaměřením a zázemím, mám dobrý důvod téma prozkoumat blíž.

Ani silný web na první pozici pro mě ale neznamená, že téma nemá cenu zkoušet. Otevřu si konkrétní článek. Je pořád aktuální? Odpovídá na to, co člověk hledá, nebo téma jen letmo projde? Pokud vidím, že bych ho dokázal zpracovat podstatně lépe, může to být příležitost. Samotné jméno webu mi tohle neřekne.

Potom si zkopíruji URL vybraného článku a otevřu Ahrefs Traffic Checker. Pro základní průzkum mi jeho bezplatná verze přijde dost užitečná. Tenhle krok ve svém procesu nepřeskakuji: chci vědět, jestli obsah, který mi připadá nadějný, také získává návštěvnost z vyhledávání.

1. Otevřete několik slibných výsledků. Projděte jejich obsah, stáří informací a to, jak dobře řeší hledaný problém.
2. Vložte adresu článku do Traffic Checkeru a zvolte „Exact URL“. Tak kontrolujete konkrétní stránku. Pro celkový obrázek o konkurentovi můžete zvlášť prověřit doménu; návštěvnost celého webu ale nezaměňujte za výkon jednoho článku.
3. Porovnejte odhad s kvalitou odpovědi. Zajímá mě hlavně stránka, která už získává návštěvnost a u které vidím prostor pro lepší zpracování. To je užitečnější podklad než samotné vysoké číslo hledanosti.

Bezplatná kontrola konkrétní URL není totéž jako podrobná analýza celého konkurenta. Když chci procházet jeho nejúspěšnější stránky, klíčová slova a vývoj v čase do větší hloubky, používám placený Site Explorer. Ahrefs si platím nepravidelně, když ho opravdu potřebuji. Typicky na začátku nového projektu, kdy chci pořádně zjistit, co v daném oboru konkurenci funguje. Pro první výběr témat bych začal bezplatnou verzí.

Jak čtu odhad návštěvnosti

Z vlastní zkušenosti beru čísla v Ahrefs spíš jako podhodnocená. Když u článku vidím odhad 100 návštěv měsíčně, počítám s možností, že jich ve skutečnosti chodí víc. Nástroj nezná všechny drobné dotazy, na které se stránka zobrazuje. Není to ale pravidlo ani důvod číslo automaticky násobit: odhad může být i vyšší než skutečnost.

Ahrefs počítá odhad organických kliknutí z Googlu z klíčových slov, jejich pozic, hledanosti a očekávané míry prokliku. Nemá přístup do analytiky konkurenta. Nevidíte tedy celkovou návštěvnost ani kompletní příchody z AI asistentů. Pro mě je to vodítko k porovnání příležitostí, ne přesný výkaz. Když mi pomůže poznat, kterým článkům se vyplatí věnovat další hodinu průzkumu, splnil účel.

Potřebujete pro každou frázi samostatnou stránku?

„Cena registrace ochranné známky“ a „kolik stojí ochranná známka“ mohou v exportu zabírat dva řádky. Pro čtenáře je to ale stejná otázka. Dvěma téměř totožnými články si přidáte práci a zkomplikujete rozhodování, na který z nich vlastně odkazovat.

Podobné dotazy proto seskupujte podle toho, jakou odpověď potřebují. Pomáhá porovnat výsledky: když na obě fráze nacházíte stejné stránky, je to dobré vodítko pro společné zpracování. Dotaz na cenu a hledání konkrétního právníka už mohou patřit jinam.

Hlavní výraz v titulku pořád dává smysl. Čtenář hned ví, že je na správném místě. Ale kvůli přesné frázi bych nelámal češtinu ani nevyráběl další stránku. Google rozumí i souvisejícím formulacím. Důležitější je dobře pokrýt to, kvůli čemu člověk přišel.

Jak rozšířit formát, který už funguje?

Tady je Google našeptávač opravdu užitečný. Máte třeba knižní magazín a zjistíte, že lidem sedí vaše tematické výběry. Teď potřebujete najít další témata, u kterých stejný způsob zpracování dává smysl.

Zadáte „nejlepší knihy o“, „knihy pro“ nebo u filmového webu „filmy o“. Můžou vás zajímat knihy o lásce stejně jako knihy o netopýrech; u obou si teprve ověříte poptávku. Zkuste také doplňování písmen zleva. Získáte jiné varianty, než když stále rozvíjíte jen konec fráze.

Tohle je dobrý způsob, jak hledat long tail: množství jednotlivě méně hledaných dotazů, často s konkrétnější potřebou. Nejde jen o to, že fráze obsahuje hodně slov.

Ze seznamu si vyberete pár témat, která vám sedí. Připravíte je, podíváte se na výsledky a podle toho pokračujete. Výhoda je, že už máte představu o zpracování a nemusíte pokaždé začínat od nuly. Pořád ale potřebujete vybrat jiné knihy, obhájit doporučení a dát čtenáři něco konkrétního. Samotná výměna názvu v šabloně moc nepomůže.

V konkurenčním tématu se vyplatí umět tenhle postup dělat rychle. Rychlost vám pomůže využít nalezenou příležitost, o kvalitě odpovědi za vás nerozhodne.

S čím při analýze pomůže AI?

Od AI klidně chtějte další náměty nebo rozdělení exportu do témat. Může upozornit na souvislost, která vám unikla. Jen bych si každou navrženou skupinu prošel: podobná slova ještě nemusí znamenat stejnou potřebu.

Mnohem opatrnější jsem, když má model sám vymyslet „ideální klíčová slova“. I chytré modely v tom umějí být sebejisté a přitom dost mimo. Fráze zní rozumně, jen ji možná nikdo takhle nehledá. Číslo hledanosti bez dohledatelného datového zdroje bych vůbec nepoužíval. Pokud je AI napojená na keyword nástroj, zajímá mě, odkud data vzala a pro jakou zemi a období platí.

S tvorbou obsahu ale AI pomoct může, a hodně. Když víte, co chcete říct, máte vlastní zkušenost a dobré podklady, usnadní vám zpracování. Dá se tak tvořit ve větším množství a za rozumné peníze. Nejvíc záleží na tom, co do práce přinesete vy. Zadání „napiš článek na tohle slovo“ jí samo o sobě nedá důvod vytvořit něco zajímavějšího, než co už ve výsledcích je.

Má SEO smysl i v době AI vyhledávání?

Podle mě má a bude mít dál. Lidé pořád potřebují najít firmu, službu nebo produkt. Jen se častěji ptají celou větou a kromě Googlu používají ChatGPT, Gemini a další asistenty. Proto mi dává smysl přemýšlet nad celým problémem, který řeší, i nad otázkami, které položí potom.

U affiliate jsem ovšem opatrnější. Sám se tím živím a vidím, že čistě prostřednickým webům se prostor zmenšuje. Když jen sesbírám cizí informace a pošlu návštěvníka dál, AI umí část téhle práce převzít. O to víc mi záleží na vlastní zkušenosti, dobrém výběru nebo nástroji, kvůli kterému má smysl web otevřít.

Pokud máte vlastní službu nebo produkt, považuji dohledatelnost za ještě důležitější. Člověk může dostat vysvětlení od AI, ale někoho si na tu práci pořád potřebuje vybrat. Chci, aby o mně bylo jasné, co dělám a s čím mohu pomoci.

Dobrá zpráva je, že nemusíte zahodit všechno, co o SEO víte. Google v doporučeních pro AI vyhledávání říká, že dosavadní SEO základy zůstávají relevantní. Jeho AI vyhledávání využívá vyhledávací index i systémy hodnocení. Dostupný web a užitečný obsah s vlastním přínosem mají pořád své místo.

Takže bych teď neodkládal práci na webu kvůli hledání nějakého speciálního AI receptu. Dělejte dobře SEO, sledujte, odkud lidé přicházejí, a reagujte na to. Je to rozumný základ i pro AI vyhledávání, i když citace v jednotlivých službách zaručit nejdou. A co bude za dalších deset let? To vážně nevím. Dělejte, co funguje teď.

Co musí fungovat na webu, aby měl obsah šanci?

Tady bych začal docela obyčejnou kontrolou v Search Console: dostane se Google k důležitým stránkám a vidí jejich obsah? Není někde omylem blokovaná indexace? Kontrola konkrétní URL pomůže zjistit, jestli má vůbec smysl hledat problém ve výběru slov.

Pak si web otevřete na telefonu. Dá se číst, rozumně se načítá a funguje na něm to, kvůli čemu člověk přišel? Propojte také související stránky. Z návodu by měla vést přirozená cesta ke službě nebo nástroji, který popisujete.

Search Console samozřejmě neodhalí všechno. Ani seznam nezaindexovaných adres není automaticky seznam závad. Podstatné je, zda něco brání právě těm stránkám, od kterých čekáte návštěvnost.

Podle čeho rozhodnout, co zpracovat první?

Když mám seznam hotový, chci z něj umět vybrat konkrétní práci. K tématu si stačí poznamenat, na jakou stránku patří, co člověk potřebuje, jaké mám podklady o poptávce a čím odpověď zlepším. Někdy zjistíte, že vhodnou stránku už máte a potřebuje jen doplnit.

Přednost bych dal tématům blízko vaší nabídce, u kterých vidíte poptávku a dokážete udělat něco užitečnějšího než současné výsledky. Do rozhodnutí patří i práce navíc: bude se obsah snadno udržovat, nebo se k němu budete muset každý měsíc vracet?

Vybral bych nejslibnější příležitosti a pustil se do nich. U rozsáhlého e-shopu bude víc práce s kategoriemi a tříděním dotazů, ale při výběru priorit se řídím stejnými otázkami. Potřebuji vědět, komu stránka pomůže, co na ní nabídnu a jestli se do ní vyplatí investovat.

Jak poznat, že klíčová slova přinášejí výsledky?

V Search Console u konkrétní stránky sledujte dotazy, zobrazení, kliknutí a míru prokliku. V analytice k tomu přidejte to, kvůli čemu web provozujete: objednávky, poptávky nebo registrace. Teprve dohromady začnou ta čísla něco říkat.

Když rostou zobrazení a kliknutí nepřibývají, otevřete si výsledky hledání. Jak tam vaše stránka vypadá? Je z titulku jasné, co nabízí? Kolik prostoru nad ní zabírají jiné výsledky? Pokud lidé přicházejí, ale dál nic neudělají, podívejte se i na nabídku a samotnou stránku. Problém nemusí být v klíčovém slově.

U podpůrného článku navíc člověk nemusí nakoupit při první návštěvě. Právníka si možná vybere až po několika dnech, až si ujasní, co potřebuje. Hodnoťte obsah podle toho, jakou roli v jeho rozhodování má.

Po pár dnech bych nad tématem nelámal hůl. Dejte mu čas, srovnávejte rozumná období a nezapomeňte na sezónnost. Skutečné dotazy návštěvníků pak použijte pro další úpravy. Právě tam můžete najít další dobrou příležitost, kterou vám původní seznam vůbec neukázal.

Často kladené otázky