Za jak dlouho lze prolomit heslo? Proč délka nestačí

Co je potřeba vědět před výpočtem času?

Pro odhad času potřebujete dvě veličiny: kolik pokusů bude pravděpodobně nutných a jak rychle je útočník provádí. Obě se mohou výrazně lišit. Známé heslo z dřívějšího úniku může přijít na řadu velmi brzy; náhodné heslo stejné délky neposkytne podobné vodítko.

I pořadí pokusů hraje roli. Hádání nemusí začínat od aaaa a postupovat přes všechny možné kombinace. Útočník může přednostně zkoušet častá hesla a obvyklé obměny. Doplnit rok a vykřičník proto neznamená, že začne poctivě procházet všechny možnosti až do délky vašeho hesla.

Přesný údaj z tabulky má cenu pouze tehdy, pokud uvádí předpoklady. Patří mezi ně způsob výběru hesla, povolené znaky, rychlost ověřování kandidátů a to, zda čas označuje průměr, nebo projití celého prostoru. Bez nich nelze dvě tabulky smysluplně porovnat.

Proč se liší online útok a uniklá databáze?

Při online útoku se někdo snaží přihlásit u konkrétní služby. Každý pokus musí projít jejím serverem. Služba může další pokusy zpomalit, zablokovat nebo požadovat druhý faktor. Výkon útočníkova počítače tedy není jediným omezením.

Při offline útoku má útočník kopii údajů pro ověřování hesel. Typicky jde o hashe, jednosměrné otisky, které unikly z databáze. Kandidáty zkouší proti této kopii na vlastním zařízení. Zámek původního přihlašovacího formuláře mu v takovém výpočtu nebrání. Rozdíl mezi těmito útoky vysvětluje také NIST v příloze o síle hesel.

Pro názornost si představte model, v němž útočník potřebuje přesně milion pokusů. Při deseti pokusech za sekundu jde přibližně o 28 hodin; při milionu pokusů za sekundu o jednu sekundu. Jsou to zvolené hodnoty pro vysvětlení výpočtu, nikoli naměřená rychlost konkrétní služby nebo doporučení, jak dlouhé heslo použít.

Samotná věta „toto heslo vydrží deset let“ tedy zamlčuje důležitou otázku: při jakém útoku?

Jak se mohou lišit čtyři stejně dlouhá hesla?

Všechny následující ukázky mají dvanáct znaků. Jsou veřejné, a proto je nepoužívejte jako vlastní heslo. Poslední řetězec pouze ilustruje možný výstup generátoru; jeho vzhled sám o sobě náhodný vznik nedokazuje.

U třetího příkladu jsou malá i velká písmena, číslice a speciální znak. Formulář, který kontroluje jen tyto položky, může ukázat splněná pravidla. Neprokázal tím ale odolnost hesla proti hádání.

Ani poslední příklad nelze posoudit pouze podle pohledu. Jestli podobný řetězec vznikne pokaždé ze stejné lidské pomůcky, může mít skryté pravidlo. Kvalita tvorby hesla je důležitější než dojem, že vypadá komplikovaně.

Kdy délka opravdu pomáhá?

Délka pomáhá zejména tehdy, když další znak přidává novou náhodnou volbu. Při nezávislém výběru z 62 znaků, tedy malých a velkých písmen anglické abecedy a číslic, existuje pro délku 12 celkem 62¹² výsledků. Dva další stejně vybrané znaky zvětší tento prostor 62², tedy 3 844krát.

To je matematické porovnání metod tvorby, nikoli předpověď životnosti konkrétního hesla. Předpokládá rovnoměrnou nezávislou volbu každého znaku a útočníka bez další znalosti výsledku. Připojení !! k člověkem vymyšlenému heslu tyto předpoklady nesplňuje.

Pro přístupy ukládané do správce je rozumné využít generátor náhodných hesel. Pokud si heslo potřebujete pamatovat, lze náhodně vybírat celá slova podle postupu pro heslovou frázi. Pouhé napsání dlouhé věty není totožný postup: její další slovo často omezuje gramatika a význam předchozích slov.

Co na výsledku mění uložení hesla u služby?

U správně navržené služby není v databázi čitelné heslo. Je tam otisk a související údaje potřebné k ověření. Při přihlášení služba zkontroluje zadanou hodnotu odpovídajícím výpočtem. Útočník s uniklou kopií se snaží stejným způsobem ověřovat své kandidáty.

Algoritmy určené pro hesla, například Argon2id, záměrně vyžadují výpočetní prostředky. Jejich nastavení určuje, kolik práce připadá na jeden pokus. Samotné označení „hashované heslo“ proto ještě neříká, jak obtížný útok bude. OWASP v doporučení pro ukládání hesel rozlišuje vhodné algoritmy, jejich parametry i další ochrany.

K heslu se také přidává salt, náhodná hodnota jedinečná pro daný záznam. Díky tomu dvě stejná hesla nemusí mít stejný otisk a útočník nemůže jednoduše využít jeden hotový výpočet proti všem účtům. Salt obvykle není tajný; jeho úkolem není přeměnit slabé heslo na silné.

Tyto parametry většinou jako uživatel nevidíte. Odhadovací stránka je nezná také, pokud jí je konkrétní služba neposkytla. Proto z jejího výsledku nevyvozujte, že by dané heslo stejně dlouho odolávalo na každém webu.

Co umí ukazatel síly hesla?

Záleží na způsobu výpočtu. Jednoduchý ukazatel může hodnotit hlavně délku a zastoupení znaků. Pokročilejší odhad hledá známá slova, opakování, řady a další předvídatelné části.

Například knihovna zxcvbn odhaduje počet pokusů a převádí jej na několik časů podle různých modelů online a offline útoku. Nejde o měření skutečného útočníka ani o kontrolu konkrétního účtu. Tento příklad popisuje princip odhadovací knihovny; není tvrzením, že ji používá každý generátor nebo přihlašovací formulář.

Odhad také závisí na slovnících a kontextu, které má k dispozici. Rozpoznání osobního jména, českého výrazu či interní firemní zkratky se může lišit. Zelená barva by vás proto neměla přesvědčit k používání hesla, o kterém sami víte, že vychází z veřejné informace nebo z opakovaného vzoru.

Ukazatel navíc neřeší, zda stejné heslo používáte jinde. Ke zjištění známého úniku slouží jiný typ kontroly. Skutečné přístupové heslo nezadávejte do náhodných internetových měřičů jen kvůli zajímavému časovému údaji.

Často kladené otázky